camargue horse
Camargue
Místo původu: delta Rhony, Francie
Výška: 133-143,2cm
Zbarvení: bělouši
Stavba těla: velká hlava s krátkýma, daleko od sebe posazenýma
ušima, krátký krk, svalnatá záď, dlouhý a hustý ocas, silné, tvarované nohy
s tvrdými kopyty
Původ a historie:
Původ tohoto camargského koně je záhadný. Je to nesporně přirozené plemeno, vzniklé samovolně na základě domácích koní, i když jižní Francie byla také domovem koní divokých, o nichž svědčí paleontologické nálezy i jeskynní malby, roztroušené v celé oblasti. Tito předhistoričtí koně se ale na vzniku camargského koně nepodíleli. Základem plemene byli určitě domácí koně starověcí, ovlivnění v 7. a 8. století berberem a později ještě dalšími plemeny. Stáda koní v camargue totiž neustále doplňovali uprchlíci různého původu, ať z bojujících armád, obchodních karavan nebo z místních chovů.
Již římští autoři nám zanechali zprávy o koních volně žijících v bažinách poblíž řecké osady Masílie, tedy v dnešní Camargue. O jejich původu jim však nebylo nic známo, nesporně se však na jejich vzniku podíleli koně keltských Galů, proslulých chovatelů. Po přelomu letopočtu mohla být stáda posílena koňmi germánských nájezdníků (Vandalů a Ostrogotů) a nakonec možná i koňmi mongolskými za vpádu Hunů a dalších kmenů. Po obsazení Iberského poloostrova arabskými dobyvateli (7. a 8. století n.l.) se po celé jižní Francii rozšířil vliv arabů a hlavně berberů, který je dodnes na camargském koni patrný.
Stáda (manady) žila v izolaci v oblasti Camargue celkem nerušeně, odchycené
koně používali pouze místní pastevci dobytka. Teprve v roce 1968 byli camargští
koně uznáni jako plemeno. Vznikla asociace chovatelů a Národní hřebčín v Nimes
převzal každoroční kontroly hřebců. V roce 1928 byla pro tyto koně vyhlášena
rezervace o ploše 150 čtverečních kilometrů. Později k ní přibyly další chráněné
plochy, v tomto případě ovšem přírodní rezervace, poskytující ochranu i dalším
druhům rostlin i živočichů.
ANDALUSIE
Místo původu: Andalusie
Výška: 155-160cm
Zbarvení: většinou bílé, ale i jiné barvy
Stavba těla: silný klenutý krk, specifická hlava, dlouhá a hustá hříva a ocas
Slunná španělská Andalusie je domovem andaluského koně, který se na
fotografiích vyjímá díky své elegantní tělesné stavbě též nádherně. Není sice
divoký, naopak, ale svou grácií, typickou vznosně nesenou hlavou a ladným krkem
vás okouzlí. Tím nejkrásnější je na tomto plemeni hříva, dlouhá, bohatá a
přirozeně zvlněná , často tmavá, což efektně kontrastuje s většinou bílým tělem.
středisky jeho chovu jsou především Sevilla a Córdoba. Existují divocí a
nespoutaní koně, vhodní především pro focení pohybových a energetických
fotografiích, a poté koně, kteří z fotky už jen svou oslnivou nádherou udělají
téma do nástěnného kalendáře. Andaluští koně jsou jedněmi z nich.
nádherný camargský koník...